Jdi na obsah Jdi na menu
 


V klasickém tanci existuje pět lehce odlišných technik a stylů.

 

Ruská technika (také technika Vaganové)

    Agrippina Vaganová trénovala pod vedením Legata v Carské baletní škole v St. Peterburgu. Později se stala primabalerínou Carského baletu. Byla známá jako "královna variací" díky svým vysokým skokům a mnoha piruetám. Později se stala pedagožkou v Carské baletní škole, která byla na její počest později přejmenována na Baletní akademii A.J. Vaganové, kde rozvíjela svou pedagogickou metodu, známou jako technika Vaganové.

Typické znaky: Elegantní port de bras

                                                                              Přesné nárty a nohy

                                                                              Vysoké skoky

 

Francouzská technika

    Francouzská technika je zvláštní tím, že vznikala díky králi Ludvíku XIV., který založil v 18. století baletní školu, z níž později vznikl nynější balet pařížské Opery a jeho škola. Francouzská technika je považována za techniku, která ovlivnila ostatní techniky baletu, vždyť i  všechny baletní názvy jsou ve francouzštině.

Typické znaky: Uvolněná, elegantní port de bras

                                                                    Vysoko vedené nohy (velký rozsah tanečníků)

                                                                    Přesné nárty a nohy

 

Balanchinova technika

    Balanchinova technika vznikla díky choreogr. Georgovi Balanchinovi, spoluzakladateli Školy amerického baletu a New York City Ballet (spolu s Lincolnem Kirsteinem). Balanchin učil, také v Carské baletní škole v St. peterburgu, a proto je jeho technika postavena na základech techniky Legatovy.

Typické znaky: Nepřetržitá, plynulá, neformální port de bras

                                                          Rychlá a přesná práce nohou a nártů

                                                          Zaoblené pozice rukou s dobře oddělenými prsty

                                                          Váha se přenáší více vpřed

 

Bournonvillova technika

    Francouz August Bournonville se učil tančit v pařížské Opeře, kde rovněž tancoval. Později se přestěhoval do Dánska, kde založil Královský dánský balet v Kodani. Současně s tancováním se Bournonville začal zabývat choreografií a pro Královský balet vytvořil mnoho baletů, včetně La Sylphide a Konzervatoře.

Typické znaky: Jemná, vznešená port de bras

                                                                       Mnoho pirouetes bez důrazu

                                                                       Grand jeté se zadní nohou do attitude

                                                                       Mnoho Battu

 

Cecchettiho technika

Enrico Cecchetti byl italský tanečník, který tančil i s Carským baletem v Mariinském divadle v 19. století. Byl po technické stránce excelentní, ideální pro první obsazení role Modrého ptáka v Petipově choreografii Spící krasavice. Později učil v Carské baletní škole v St. Peterburgu a nakonec rozvinul svůj vlastní styl  a metodu učení.

Typické znaky: Velmi formální port de bras

                                                                         Nepatrně nedotažené překřížení nohou v páté pozici

 

 

 
 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA