Balet Labutí jezero je symbolem klasického tanečního umění
Labutí jezero
Zdaleka ne všechna proslulá symfonická, operní či baletní díla se setkala s okamžitým úspěchem. Některá si dokonce při prvním uvedení vysloužila zdrcující kritiku a jejich hvězdná chvíle musela přijít až s časovým odstupem. Podobnou historii má kupodivu i nejhranější a nejslavnější balet 20. století - Labutí jezero Petra Iljiče Čajkovského, od jehož premiéry uplyne 4. března 130 let.
Hudbu k baletu si u Čajkovského objednal v roce 1875 za 800 rublů jeho přítel Vladimir Begičev, intendant carských divadel v Moskvě. Begičev je také jedním z autorů libreta, které líčí příběh lásky prince Siegfrieda ke krásné Odettě, začarované zlým Rudovousem v labuť. Čajkovskij dokončil skladbu v březnu 1876 a ihned poté v Moskvě začaly zkoušky na premiérové představení.
"Má hudba se všem v divadle líbí," psal zpočátku dobře naladěný skladatel bratrovi Modestovi. Přípravy, které nakonec zabraly přes 11 měsíců, se ovšem neobešly bez problémů. Dirigent orchestru označil Čajkovského kompozici plnou emocí za příliš složitou a rozšířila se také fáma, že je "netancovatelná". Na rozdíl od zavedené praxe totiž šéf baletu Velkého divadla Václav Reisinger, mimochodem pražský rodák, tvořil choreografii až na hotovou hudbu. Autor přitom do té doby spíše spolupracoval s choreografem a komponoval přesně podle jeho pokynů.
"Ubohost produkce, mám na mysli výpravu a kostýmy, nedostatek dobrých tanečníků, slabou invenci choreografa a konečně výkon orchestru... to vše jsou dobré důvody, aby (Čajkovskij) nehledal vinu u sebe," napsal po špatně přijaté premiéře 4. března 1877 v moskevském Velkém divadle Modest Čajkovskij. Přesto Labutí jezero nezapadlo a na repertoáru slavné scény zůstalo.
Po Reisingerově odchodu z Moskvy v roce 1879 se zde baletu ujal Joseph Peter Hansen, který Čajkovského první baletní kus na jevišti udržel. Až do ledna 1883 bylo Labutí jezero provedeno jen s malými změnami celkem 41krát, což na tehdejší zvyklosti vůbec nebylo špatné. Dějištěm prvního uvedení v zahraničí (pouze 2. dějství) bylo Národní divadlo v Praze 21. února 1888 v choreografii Augustina Bergera. Čajkovskij právě tehdy v Praze dirigoval dva koncerty a do deníku si zaznamenal, že při zhlédnutí svého baletu zažil "chvíle absolutního štěstí".
Čajkovskij se dočkal velkého sukcesu s balety Šípková Růženka (1890) a Louskáček (1892), na nichž pracoval s geniálním choreografem Mariem Petipou. "Otec klasického baletu" Petipa, ke kterému skladatel choval velký respekt a nedovedl si představit, že by "dělal balet s někým jiným", měl v plánu oživit znovu i Labutí jezero. Stalo se tak už bez Čajkovského (zemřel 1893) 15. ledna 1895 v Mariinském divadle v Petrohradě. Za novou produkcí stála dvojice Marius Petipa a Lev Ivanov, hudbu pro potřeby inscenace upravil skladatel a šéfdirigent scény Riccardo Drigo.
Tato verze měla konečně úspěch a stala se "standardem". Svět začala dobývat v roce 1900, kdy balet mohlo spatřit publikum ve Varšavě; za deset let následoval Londýn, pak New York a další metropole. Jak říká baletní mistr Jiří Sekanina, choreografie Labutího jezera bývají "většinou gentlemansky přiznanou či nepřiznanou - kompilovanou - choreografií nejznámějšího uvedení, které připravili Marius Petipa a Lev Ivanov".
Labutí jezero je dnes nejhranějším klasickým baletem a mezi nejznámější patří i další Čajkovského díla Šípková Růženka a Louskáček. K základnímu baletnímu repertoáru se kromě toho řadí Romeo a Julie, Popelka a Kamenný kvítek Sergeje Prokofjeva, balety Pták ohnivák, Petruška a Svěcení jara Igora Stravinského, Coppélia Léa Delibese, díla Giselle a Korzár od Adolpha Adama, Don Quijote Ludwiga Minkuse nebo Spartakus Arama Chačaturjana.
Komentáře
Přehled komentářů
Chápu
(Jana, 11. 10. 2009 7:45)Ahojky, Elinko já tě chápu. Taky někdy někomu závidím že chodí na balet. Balet je super!
ahojky
(Elinka, 7. 9. 2009 16:33)Ahojky holky ani nevíte jak vám závidím že chodíte na balet a hlavně se mi líbí ty boty nevíte kde bych je sehnalana internetu já je nemůžu nikde sehnat dekuji moc...
kristina161@centrum.sk
(Kristina, 10. 8. 2009 18:25)Supeeeeeeeeer.Kto si che pokecat o balete nech sa mi ozve na e-mail
labutí jezero
(inka, 23. 10. 2009 21:51)